Těrlický okruh

Napsali o nás

Slavná éra motocyklového sportu na severu Moravy

HAVÍŘOV- Mezinárodní motocyklový závod O zlatý kahanec měl premiéru před jednačtyřiceti lety, 10.září 1967. Historicky poprvé odstartovaly motorky již o dva roky dříve, 29.srpna 1965, tenkrát ještě bez účasti zahraničních jezdců.

S jedinou nucenou přestávkou v roce 1968 kvůli sovětské intervenci se pak závody až do svého zániku konaly každoročně. Soutěžilo se v kubaturách 50 ccm (čtyřikrát), 125 (23), 250 (27), 350 (15), 500 (18) a superbike (pětkrát). Trať vedoucí z Těrlicka přes Životice na Bludovický kopec a odtud zpět na místo startu měřila 5 950 až 6 150 metrů., přitom překonávala výškový rozdíl 65 metrů. Byla nejrychlejším přírodním okruhem v republice. Od roku 1983, především kvůli bezpečnosti závodníků, se začalo jezdit směrem vpravo. Ve své době představoval Zlatý kahanec vyvrcholení československé motoristické sezony a patřil k nejvýznamnějším ve střední Evropě.

     Zejména v šedesátých letech minulého století se těšil obrovskému zájmu. Do Těrlicka se sjížděla evropská špička, na kterou se chodilo dívat i přes 30 tisíc fanoušků. Nejúspěšnějším startujícím byl Maďar János Drápal, který se stal absolutním vátězem celkem pětkrát. Dokázal také vyhrát v jednom ročníku ve třech různých kubaturách. Povedlo se mu to v letech 1976 a 1980. Ze zahraničních jezdců ve čtyřech po sobě jdoucích ročnících zvítězil Holanďan André Stamsnijder (1987- 1990) ve 250 ccm, ve třechJanez Pintar (1983 až 1985) ve 125 ccm. Z československých jezdců se nejvíce dařilo Bohumilu Stašovi se čtyřmi primáty. Pavol Dekánek  jako první dorazil do cíle dvakrát (1984, 1986). Jedinou ženou, která startovala na Těrlickém okruhu, byla Taťána Valová . Tento primát držela také v historii mistrovství Československa silničních motocyklů. Navíc se ocitla v první desítce celkové klasifikace.

Svou slavnou historii zakončil poslední závod 2.září 1990.


ZDROJ: Moravsko-slezský Deník
 
Děkujeme všem, kteří nás navštívili a těšíme se, že naše projekty podpoříte.